štandard plemena

štandard...

 

Pôvod: Cane Corso je priamym potomkom starých rímskych molosov tzv.canis pugnax, bojujúcich v arénach a strážiacich bohatých rímskych patrícijov, ktoré neskôr sprevádzali legionárov na krížiackých výpravách. Po páde Ríma sa plemeno používalo dalej ako vojnové, ale tiež aj ako lovecké, pastierske a strážne čo sa v podstate nezmenilo až do tohto storočia. V dôsledku razantnej zmeny spôsobu hospodárenia skoro zaniklo. V stredoveku sa využitie týchto psov zmenilo. Cane corso bol používaný ako strážny pes, na súboje, lovecký pes a ako pastiersky alebo honácky pes, zaháňajúci dobytok na bitúnok. Postupne sa roztratilo na taliansky vidiek. Počas 50-tych rokov minulého storočia sa niekoľko odhodlaných kynológov na čele s medzinárodne uznávaným doktor Mariom Perriconem, rozhodlo,že obnovia legendárne starorímske plemeno cane di Mascellaio. Ich cieľom nebolo prekrížiť niekoľko molosoidných plemien, ale nájsť na talianskom vidieku psi typovo zodpovedajúce psom na starých freskách a soškách a z opisov rímskych historikov a spisovateľov. Takýchto psov sa našlo viac než sto, takže nebola ani potrebná úzka príbuzenská plemenitba. Už v roku 1974 sa obnovené plemeno cane corso objavilo na svojej histrocky prvej výstave. Ešte donedávna sa pracovalo na zjednotení tohoto plemena a na vytvorení jeho kompletného štandardu. V roku 1984 spolok milovníkov plemena cane corso predstavilo 10 jedincov talianskej kynologickej organizácii (ENCI) a oni ho uznali ako štrnáste talianske národné plemeno. V roku 1987 bol schválený štandard FCI a v roku 1996 sa zahájilo medzinárodné uznanie plemena. 12.3.1999 FCI úplne schválilo štandard pod číslom 343. Cane corso je od 12.11.2006 medzinárodne uznané plemeno.

Popis: Cane corso je stredne veľký pes. Je robustný, silný a mohutne stavaný, napriek tomu musí pôsobiť elegantne. Jeho jasné línie tvoria plasticky vystupujúce svaly, ktoré mu umožňujú až neuveriteľne rýchly beh. Hlava je asi najpodstatnejšia časť jeho tela. Jej tvar udáva charakter, ráz a osobytosť plemena. Pripomína štvorec, je krátka (brachycephalická), čo znamená, že tvárová a mozgová časť lebky sú v pomere 1:2 (čiže tvárová lebka tvorí asi jednu tretinu lebky). Uši sú posadené vysoko, majú trojuholníkový tvar, alebo sú kupírované do tvaru rovnostranného trojuholníka. Oči nie sú posadené príliš pri sebe, sú mandľového tvaru a ich farba závisí od farby srsti. Očné viečka sú pevné. Nos je štvorcový, nosná huba je čierna a veľká. Horný pysk je sredne dlhý, trošku visí a prekrýva dolnú čeľusť. Sánka je široká a očákava sa tesný predhryz: 3-6 mm. Cane corso nemá na hlave takú voľnú kožu ako iné podobné plemená. Krk je silný, svalnatý a svojou dĺžkou zodpovedá dĺžke hlavy. Hrudník je hlboký, dobre vyvinutý a siaha až k lakťom. Hrudné končatiny sú rovné a velmi silné, plece je dlhé, šikmo uložené a silne osvalené. Chrbát je rovný,pevný a svalnatý. Stehná panvových končatín sú dlhé, široké a šľachovité. Chvost je nasadený dosť vysoko a obvykle kupírovaný za štvrtým stavcom. Srsť je krátka, lesklá, veľmi hustá a tvrdá a má jemnú podsadu. Má rôzne farby: čierna, čierna žíhaná, modrá, svetlo sivá, sivá žíhaná,plavá s tmavou maskou, jelenia červeň a rôzne odtiene žltej (väčšinou žíhaná a tmavá maska). Výška a hmotnosť u psov dosahuje 64-68 cm a 45-50 kg a u feny 60-64 cm a 40-45 kg. Celkový rámec tela je obdĺžnikový.

Charakteristika: Cane corso je prirodzene inteligentný, asertívny, spoľahlivý, temperamentný, občas trochu prchký, je vždy plný energie a nikdy nie je bezdôvodne agresívny. Charakterizujú ho slová: vernosť, poslušnosť, sila, vytrvalosť a odvaha. Tieto vlastnosti u tohto plemena boli pestované stáročia a sú súčasťou ich genetickej výbavy. K cudzím ľuďom je nedôverčivý, na ich prítomnosť si musí privykať od šteňacieho veku. Je to vynikajúci strážca a ochranca a patrí k plemenám, ktoré sú schopné brániť svoju ľudskú rodinu do roztrhania. Nepatrí ku plemenám, ktoré sú príliš uštekané. Je to spoločenský pes a má rád deti svojej ľudskej rodiny. Asi pre tieto vlastnosti sa stáva čoraz viac populárnejším.

Je tolerantný k iným psom a so zvieratami iného živočíšneho druhu si tiež celkom dobre rozumie.

Zvláštne nároky: Už od postnatálneho obdobia potrebuje tesnú blízkosť ľudí a domácich zvierat. Ajkeď sa dá ľahko vycvičiť, potrebuje prísnu a zároveň láskavú výchovu a stálu prítomnosť niekoho z rodiny. Ťažko nesie zmenu majiteľa. Nie je náročný na množstvo ale na kvalitu potravy. Potrebuje dostatok pohybu a nie je vhodný do malého bytu. Môže byť celoročne ustajnený vonku, ľahko si privyká na chlad , ale počas zimy nesmie byť neustále v koterci. Srsť nie je náročná na starostlivosť.

 

Výskyt: V krajine pôvodu (Taliansko) je úplne bežný a veľmi populárny. V USA, v Rusku a v Holandsku sa jeho chov podstatne rozšíril a hlavne Rusi si začali vytvárať cielené chovy bielych jedincov cane corso (nie sú uznané štandardom, prejavuje sa u nich dedičná farba získaná krížením s maremmansko-abruzzským pastierskym psom- toto kríženie bolo povolené z dôvodu získania väčšej odolnosti cane corso v horských oblastiach Talianska). Na Slovensku bolo cane corso dosť neznáme, no napriek tomu sa aj u nás, v Čechách, Poľsku a Maďarsku dosť rozšíril a vznikli kvalitné chovy, ktoré sa dajú porovnať s chovmi v Taliansku.

 

Využitie: Pôvodne boli v minulosti využívaní ako vojnoví psi (ešte aj počas 2. sv. vojny), bojové psy, strážcovia majetku a vplyvných osôb, pastierski a hanácki psi, loveckí psi a spoločníci. Dnes sa ich pôvodné využitie skoro vytratilo, ale nezmizlo úplne. V Taliansku a už aj v USA sa znovu objavilo ich pôvodné využitie (okrem zápasov) a pribudol nový spôsob využitia- služobní a záchranárski psi. U nás a v okolitých krajinách sa cane corso využíva väčšinou ako spoločník alebo strážny pes, ale pomaly sa začína objavovať aj v služobnej a záchranárskej kynológii a v Maďarsku ho využívajú aj ako pastierskeho psa.

 

Možná zámena: Pravidelná je zámena s neznámimi plemenami ako sú bandog, kanárska doga a malorská doga, ktoré však majú inú kohútikovú výšku, stavbu tela, tvar hlavy a nemajú takú farebnú rôznorodosť. Najčastejšie je však zamieňaný s neapolským mastinom. Cane corso je však nižší ako neapolský mastin, má ľahšiu telesnú konštrukciu a 'suchšiu' hlavu čo sa týka bohatých vrások ale aj povahy. Nie málo je tiež zamieňaný s bulmastifom. Táto zámena svedčí buď o slabej telesnej konštrukcii cane corso alebo o nevedomosti ľudí. Bulmastif má viditeľne dlhšie nohy, nemá až taký hlboký hrudník, ešte kratšiu nosovú partiu a menej farebných variácii.
Štandard F.C.I. číslo
343

Názov plemena
Cane Corso

Originálny názov plemena
Cane Corso Italiano

Krajina pôvodu
Taliansko

Klasifikácia F.C.I.
Skupina 2 - pinčovia, bradáči, plemená mollosoidné (dogovité plemená typu mastifa) a švajčiarske salašnícke psy.
Sekcia 2 - mollosoidné.
Podsekcia 2.2 - typ horský.

Použitie
strážny pes, obranar, obranár, policajný pes a stopár.

Celkový vzhľad
stredne veľký až veľký pes. Robustný, silný a mohutne stavaný, napriek tomu elegantný. Jeho jasné línie tvoria jeho výrazne vystupujúce svaly.

Povaha
Je to pes bystrý, svedomitý ochranca ostatných domácich zvierat. V prípade nutnosti silným a
bystrým lovcom. Oddaný svojmu pánovi aj celej jeho rodine.

Veľkosť, proporcie, substancie
formát psa je trochu obdĺžnikový (dĺžka trochu presahuje výšku).. Dĺžka hlavy dosahuje 36% kohútikovej výšky.
Výška: psy 64 až 68 cm
feny 60 až 64 cm
tolerancia +/- 2 cm

Hmotnosť: psy 45 až 50 kg
feny 40 až 45 kg

Hlava a lebka
Hlava: veľká a typicky mollosoidná. Horná pozdĺžna línia lebky a papule trochu konvergujú.
Lebka: široká; v jarmových oblúkoch šírka zodpovedá dĺžke alebo ju trochu presahuje. Konvexná predná časť lebky sa od čela smerom ku tylovému hrboľu výrazne splošťuje. Viditeľná čelná ryha.
Stop: vyznačený.

Oči
strednej veľkosti, oválne, hľadia priamo dopredu, trochu vystupujú. Očné viečka dobre priliehajú k očnej bulve. Farba dúhovky čo najtmavšia, závisí na farbe srsti. Pohľad živý, prenikavý a pozorný.

Uši
trojuholníkové, visiace, so širokou základňou vysoko nad jarmovým oblúkom. Väčšinou sa kupírujú do tvaru rovnostranného trojuholníka.

Papuľa
zreteľne kratšia ako mozgovňa (pomer papule ku mozgovni je približne 1:2), silná, pravouhlá, takmer rovnako široká ako dlhá. Predný okraj papule je rovný, bočné línie papule sú rovnobežné. Chrbát ňucháčovej partie je z profilu rovný.

 

Nos
čierny a veľký so širokými otvorenými nozdrami na rovnakej úrovni ako nosný chrbát.

Pysky
horný pysk je stredne dlhý, ľahko visí a prekrýva dolnú čeľusť, takže dolný okraj papule je pri pohľade z profilu tvorený okrajom pyskov.

Zuby
Čeľuste veľmi široké, mohutné a zahnuté. Ľahký predkus. Kliešťový skus je prijateľný, ale neželateľný.

 

 

Krk
Silný, svalnatý, dĺžkou zodpovedá dĺžke hlavy.

Telo
dĺžka trupu trochu presahuje kohútikovú výšku psa. Robustný a mohutnej stavby, nie je však podsaditý.
Bedrá: krátke a pevné.
Zadok: dlhý a široký, ľahko spadajúci.

Hrudník
vo všetkých troch smeroch dobre vyvinutý, dosahuje až ku lakťu.

Kohútik
výrazný, vsadený vyššie ako zadok.

Chrbát
rovný, veľmi svalnatý a pevný.

Chvost
nasadený pomerne vysoko. Pri koreni je veľmi silný. Chvost so kupíruje pri štvrtom stavci. V akcii je nesený vysoko, nikdy však zatočený ani vzpriamený.

 

 

Hrudné končatiny
plecia: dlhé, šikmo uložené, veľmi silno osvalené.
Nadlaktie: silné.
Predlaktie: rovné, veľmi silné.
Zápästie a predné nadprstie: pružné.
Laby: mačacie.

Panvové končatiny
stehná: dlhé a široké, pri pohľade zozadu konvexné.
Lýtko: silné, nie je mäsité.
Pätový kĺb: primerane uhlovaný.
Nadprstie panvovej končatiny: silné a šľachovité.
Laba: trochu menej kompaktná (oválna) ako u hrudnej končatiny.

Koža
pomerne silná, skôr tesne priliehajúca ku tkanivám podkožia.

Osrstenie
srsť krátka, lesklá, veľmi hustá so skromnou podsadou

Farba srsti
čierna, olovene sivá, bridlicová, svetlo sivá, svetlo plavá (nažltkastá), jelenia červeň, tmavé odtiene žltej; žíhaná (žíhanie na rôznych odtieňoch žltej alebo sivej základnej farby). U žltých psov a žíhaných psov čierna alebo sivá maska, ktorá sa obmedzuje na papuľu a nepresahuje línie oka. Malá biela škvrna na hrudi, na špičkách labiek a na chrbte nosa je prípustná.

Spôsob chôdze
priestorný pohyb; klus výdatný; najzvyčajnejším spôsobom pohybu je klus.

Vady
každá odchýlka od vyššie uvedených bodov sa považuje za chybu a závažnosť takej chyby by mala byť posudzovaná v prísnom pomere so stupňom odchýlky.

Ťažké vady
vyslovený paralelizmus alebo príliš vyjadrená zbiehavosť línií papule a mozgovne; zbiehavosť bočných línií papule.
Čiastočná depigmentácia nosnej huby nožnicový skus; výrazný predkus.
Chvost - krúžkujúci, chvost nesený zvisle.
Pohyb - neustály inochod aj v kluse.
Nedostatočná alebo nadmerná veľkosť.

Vylučujúce vady
divergujúca horná línia papule a mozgovne
celková depigmentácia nosnej huby
výrazne konkávny chrbát nosa, konvexný chrbát nosa podkus
čiastočná alebo obojstranná depigmentácia očných viečok, oči rôznych farieb, sklenené oko, obojstranné škúlenie
vrodená strata chvosta; vrodene deformovaný chvost (kupírovaný alebo nekupírovaný)
srsť stredne dlhá, alebo celkom krátka, srsť tvoriaca práporce
všetky farby neuvedené v štandarde; príliš veľké biele škvrny.

Poznámka
psy musia vykazovať dva normálne vyvinuté semenníky celkom uložené v miešku

 

 
DKK a DLK
 
 

Co je to dysplazie?

Dysplazie je termín pro vývojové onemocnění kloubů u psa. Rozlišujeme:

dysplazii loketního kloubuDLK (anglicky ED = Elbow displasia) a

dysplazii kyčelního kloubuDKK (anglicky HD = Hip displasia).

Dysplazie kyčelního kloubu se projevuje nedostatečným utvářením kyčelní jamky a hlavice stehenní kosti. Kloubní plochy kyčelní jamky a hlavice stehenní kosti se navzájem neshodují svým tvarem a tím je kloub nestabilní. U zdravého kyčelního kloubu zapadá hlavice kosti velmi pevně do kloubní jamky. U postiženého ( dysplastického ) kloubu je toto spojení volnější. Pokud je tedy takový kloub volný, dochází při pohybu psa k dráždění kloubní chrupavky, přetížení kloubního pouzdra a vazů a to vede v pozdějším stadiu ke vzniku degenerativních změn v kloubu, např. artrózy.

DKK postihuje nejčastěji velká a obří plemena psů, může se však vyskytovat v podstatě u kteréhokoliv plemene.

Jak DKK vzniká?

DKK je pravděpodobně polygenní dědičné onemocnění, což znamená, že se nepřenáší jen jedním genem, ale několika geny současně. Tyto geny se bohužel zatím vědcům nepodařilo lokalizovat a zmapovat. Stále se vedou dohady, jakým způsobem se vlastně tento dědičný defekt přenáší na potomstvo. (Genetická mapa psa totiž neexistuje. Takový výzkum je velmi drahý a zatím se provádí pouze u hospodářských zvířat. Psi nejsou pro farmaceutické firmy obchodně tak zajímaví, aby jim stálo za to, utrácet miliardy za výzkum genetiky např. DKK). Jedni odborníci zastávají názor, že jde o defekt, jež se přenáší recesivně, jiní tvrdí, že dominantně s neúplnou penetrací vlohy (tzn. geny se projeví jedině tehdy, mají-li k tomu vytvořeny nějaké vhodné vnější podmínky).

Přesto, že patří dysplazie mezi dědičné choroby, samotné onemocnění kloubů není vrozené. Vrozená je pouze náchylnost k němu. Všichni psi bez rozdílu se tedy rodí s normálními kyčelními klouby. Tato skutečnost není většině našich chovatelů známa. Pro vývoj kyčelního kloubu jsou rozhodující první tři měsíce po narození. V této době jsou totiž součásti kloubu tvořeny pouze chrupavčitou tkání a jsou měkké. Tato chrupavka je později při kostitvorném procesu plně nahrazena kostní tkání. Není-li chrupavka dostatečně vyživována a působí-li na ni síly, které překračují její možnosti pružnosti, dochází k oddálení kloubní ploch a kloub se stává nestabilním (říkáme laxním). Celé další období vývoje kostry mladého psa, nejvíce však v období přezubování (ve 4.- 7. měsíci věku), je pak stěžejní pro výsledný stupeň rozvoje DKK.

Jaké faktory vnějšího prostředí mohou mít vliv na výsledek rozvoje DKK?

VÝŽIVA

Která podle správné či chybné vyváženosti jednotlivých živin a prvků, ovlivňuje rychlost růstu daného zvířete. Čím rychleji pes roste, tím negativnější vliv to má na výslednou DKK (velká zátěž pro kosti, vazy, šlachy). Rychlost růstu ovlivňuje hlavně energie obsažená v krmivu tzn. především množství tuku. Strava pro rostoucí psy musí proto obsahovat omezenou hladinu energie (méně tučná strava - pouze cca 17% tuku, ale odpovídající množství bílkovin cca 24 – 28%). Dalším negativním faktorem pro rozvoj dysplazie ve výživě mladých psů je dlouhodobé nadměrné přidávání vápníku do krmné dávky (do kompletní granulované směsi určené pro štěňata a mladé psy velkých a obřích plemen – což je mimochodem naprosto nejvhodnější způsob krmení při prevenci DKK – nepřidávat žádné další minerální či vitamínové přípravky !!!). Pro organismus psa totiž krátkodobý nedostatek vápníku není problém. Pokud takováto situace nastane, zvýší se ve střevě absorpce vápníku z potravy z původních 40% až na 90% ! Naopak s nadbytkem vápníku si organismus psa poradit nedokáže a dochází k poruchám při jeho vstřebávání.

KAŽDODENNÍ FYZICKÁ ZÁTEŽ

Velká fyzická zátěž rostoucího psa jednoznačně negativně ovlivňuje další vývoj celého kosterního aparátu. Proto bychom měli mít fyzickou aktivitu psa v tomto období pod kontrolou. Pochopitelně, že nejde pouze o to, aby mladý pes nenaběhal denně desítky kilometrů v honitbě nebo vedle kola, jde o to, celkově utlumit či alespoň částečně omezit fyzickou aktivitu psa, při které se nadměrně namáhají především kyčelní klouby ( bezhlavé pobíhání kolem plotu, vyskakování v kotci na zadních, dlouhotrvající honičky na zahradě s druhým psem, časté překonávání překážek skokem atp.) Američtí vědci zjistili, že na špatné utváření kyčlí v ranném věku může mít velký vliv třeba i taková zdánlivá banalita jakou je příliš hladká podlaha v porodním boxu (lino, kachle, hoblovaná prkna). Štěňata, která zatím nechodí, si na hladké klouzavé podlaze, při snaze dostat se co nejrychleji ke strukům matky, nepřiměřeným způsobem namáhají právě kyčelní klouby, které jsou v té době ještě značně nezralé. Na druhou stranu určitý stupeň aktivity psa je nutné podporovat, abychom docílili správného osvalení končetin, které je důležité právě pro jistou fixaci kloubu. Za nejvhodnější formu pohybu při prevenci i léčbě DKK se považuje plavání.

TEPLOTA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ

Se může také spolupodílet na rozvoji DKK. Všichni víme, co nám doporučují naši lékaři, pokud máme jakékoliv kloubní problémy. Teplo! V tomto směru jsou ve výhodě psi odchovávaní v bytech. Zvíře umístěné na zahradě (ať se snažíte sebevíc – zateplené boudy, zástěny proti větru, dřevěné podlážky aj.) prochládá. Klouby, svaly a vazy jednoduše venku více prostydnou a nedokrvují se. Má-li zvíře počínající problémy s artrózou, zima a průvan stav výrazně zhoršují.

Vznik onemocnění dysplazie je tedy vázán jak na genetickou informaci, tak na výše uvedené vnější vlivy. Proto se např. ve vrhu, u potomků po obou rodičích s DKK 0/0 (tedy po rodičích, kteří jsou zdraví), mohou objevit i štěňata, která budou různým stupněm DKK postižena (výzkumy hovoří o cca 20 – 40% postižených potomků ve vrhu). Je to proto, že i přesto, že daný rodič sám dysplazií postižen není, může být přenašečem vlohy pro tuto chorobu. Pokud na takového potomka působí navíc negativně jeden nebo více vlivů vnějšího prostředí, může být postižen i horším stupněm DKK. Naopak i od dvou postižených rodičů můžeme za určitých předpokladů získat potomka zdravého. Pravděpodobnost postižených štěňat ve vrhu z takového spojení ovšem bude nesrovnatelně větší (cca 60 – 80% postižených potomků).

Jak vzniku dysplazie předcházet?

Ideální přístup k rostoucím psům velkých plemen je založen na důsledné prevenci rizik, která mohou vést k onemocnění. Je třeba si ale uvědomit, že se jedná pouze o snížení pravděpodobnosti vzniku choroby. Statisticky je však nezvratně prokázáno, že minimalizace nepříznivých faktorů prostředí a důsledná prevence onemocnění, vede k výraznému poklesu výskytu ortopedických onemocnění v populaci psů velkých plemen.

Výsledný obraz DKK může proto každý chovatel nebo majitel psa do jisté míry pozitivně ovlivnit při dodržování následujících zásad:

ŠTĚNĚ A MLADÉHO PSA NEPŘEKRMOVAT

(nepřiměřená váha těla, příliš zatěžuje klouby, které se mohou deformovat)
Na oplácané štěně je sice velmi pěkný pohled a spousta chovatelů právě tuto skutečnost považuje jako svoji vizitku vzorové péče o štěňata, ovšem v souvislosti s dysplazií je tento stav velmi nežádoucí

KRMIT KVALITNÍ VYVÁŽENOU STRAVOU

(nejideálnější je zvolit kompletní granulovanou stravu pro odpovídající věkovou kategorii; kvůli nevyváženosti živin je nevhodné založit krmení rostoucích psů na doma připravované stravě s podílem masa nebo doplňovat granule o další přílohy či kalciové přípravky)

KONTROLOVAT FYZICKOU ZÁTĚŽ PSA

UDRŽOVAT PSA VE VHODNÝCH KLIMATICKÝCH A HYGIENICKÝCH PODMÍNKÁCH

 

Posouzení - jak veterinář zjistí DKK?

Objektivní posouzení dysplazie lze provést je rentgenologickým vyšetřením, proto vždy, když máte podezření na dysplazii u svého psa, musíte k veterináři se psem přijít. Veterinář bude chtít nejdříve vidět, jak váš pes chodí, běhá, vstává. Bude pohybovat nohama aby posoudil jaká je maximální možnost pohybu a bolestivost při některých pozicích. Rentgenologické vyšetření se provádí nejdříve zhruba v měsíci, kdy pes dosáhne 1.roku.
Posouzení ve věku 4. - 11. měsíce není možná, protože u cca 20 % testovaných zvířat se dysplazie ještě může změnit. A to buď k horšímu nebo k lepšímu.
Minimální věk pro posouzení snímků na vyhodnocení dysplazie je 12, 18 nebo 24 měsíců, podle plemene a požadavků chovatelského klubu. Vyšší věk platí zejména pro psy velkého a obřího vzrůstu. Protože rentgeny většinou provádí veterinář ve specializované vaničce a klouby psa jsou pro správné zhotovení rentgenů (především kyčelních kloubů) nepřirozeně nataženy a vytočeny, je nutná sedace psa. Na snímku se hodnotí tvar hlavice, její hloubka, symetrie kloubní štěrbiny, degenerativní změny a Norberg-Olssonův úhel.


Stupeň DKK   


A    Negativní, bez příznaků dysplazie
B    Hraniční dysplazie, přechodný stupeň
C    Mírná dysplazie, mírná artróza
D    Střední dysplazie, okraj jamky oploštělý nebo zřetelné příznaky artrózy
E    Těžká dysplazie, výrazné změny v kyčelním kloubu, deformace hlavice, další příznaky artrózy


Dysplazie kyčelních kloubů se hodnotní sedmi parametry, každý počtem bodů od 0 do 4. Po vyhodnocení se body sečtou.


A = 0 - 2 body (zdravý kloub),
B = 3 - 7 bodů (přechodná forma),
C = 8 - 14 bodů (nízký stupeň dysplazie),
D = 15 - 21 bodů (střední stupeň),
E = 22 - 28 bodů (vysoký stupeň dysplazie).


Stupeň DLK   


0    normální loketní kloub bez abnormalit
1    mírná artróza, formace osteofytů, které nejsou širší než 2 mm, skleróza subchondriální kosti, inkongruence kloubních ploch
2    střední artróza, formace osteofytů od 2 - 5 mm
3    těžká artróza, osteofyty širší než 5 mm, zřejmá fragmentace processus koronoideus, izolovaný processus ankoneus. Psi, kteří byli léčeni chirurgicky pro vývojové vady loketního kloubu, by měli být posouzeni jako stupeň 3

 

Metoda posuzování DKK - Penn HIP
(University of Pennsylvania Hip Improvement Program)



Metoda PennHip byla vyvinuta v USA a umožňuje vyšetření jedinců již ve velmi brzkém věku (kolem 16 týdne). Její hlavní výhodou je možnost vyšetření laxity kloubu, tedy již samotné predispozice pro vývin DKK. Jejím výsledkem nejsou žádné stupnice, ale prosté sdělení "negativni / pozitivní". Jde o přesné měření bez zavlečení lidského faktoru, který hrozí při tradičním posuzování artrotických změn zachycených na RTG snímku.

    Také je možné touto metodou odhalit predispozici pro DKK (a tedy i dědičný přenos na potomky) u psů, u kterých tradiční metoda rentgenologického vyšetření selhala, protože byli vyšetřeni třeba hned ve 12 měsících, které ale strávili zavření v kotci bez jakéhokoliv pohybu. V tomto případě se vůbec nemusí artritické změny na kyčelních kloubech projevit a pes je označen jako DKK negativní.Tato metoda vyšetření laxity kloubu je považována za jednu z nejdokonalejších a masivně se využívá ve Spojených státech. Žel v ČR není dosud příliš rozšířena.

Metoda zjištění DKK, která spočívá ve vytlačení silou kloubní hlavice ven z kloubní jamky. Díky tomuto vynaloženému tlaku se ukáže skutečná mezera mezi kloubní hlavicí a jamkou. Tato metoda odhalí několikanásobně krát vyšší volnost kloubu než je možné zjistit klasickým snímkem a tím přesnější stanovení DKK. Tzn., že i pes, který má z klasického snímku vyhodnocení 0/0, může mít z vyhodnocení metody PennHip dysplazii!!!